HLODNÍK BOHÉMSKÉ KOČKOFILKY
Momentálně čtu: Theova cesta (Catherine Clément), Sofiin svět (Jostein Gaarder), Tvé překrásné já (Chuck Palahniuk), Mise Afghánistán (Tomáš Šebek)
Chystám se číst: Bouřková sezóna (Andrzej Sapkowski), Klub rváčů (Chuck Palahniuk), Kavárnička v Kábulu, Pospěš si a medituj, Spolčení Hlupců, Malazská Kniha padlých

Listopad 2014

Den dvanáctý - nejlepší dárek od mně (podle jeho reakce)

29. listopadu 2014 v 23:28 30 day "know your boyfriend" challenge
Přiznám se bez mučení, musela jsem se zeptat. Nevím jestli jsem takovej kofr před vybírání dárků, a nebo jestli můj milej radši reaguje vždycky stejně, abych nebyla smutná. Každopádně mi potvrdil to, co jsem tipovala, takže jsem to asi poznala docela dobře.

Merry shopping...

28. listopadu 2014 v 16:20 | piuPIU |  Mňoukání na střeše
..Hlásá reklamní billboard na jedno z obchodních center, kterejch je po Praze požehnaně. A docela to vystihuje. Samotnej čytřiadvacátej prosinec je možná svátkem klidu a míru v kruhu rodinném, ale celý dva měsíce před tím se mezi obchodníma řetězcema slavěj svátky rekordních tržeb a rvaček o zákazníky...

Padesát odstínů společnýho rána...

25. listopadu 2014 v 23:58 | piuPIU |  Mňoukání na střeše
Párkrát do tejdne a o většině víkendů přespávám u milýho, nebo on u mě. Společný večery trávíme všelijak, podle toho jestli musíme dělat něco do školy, kolik máme energie a času, a na co máme náladu. Společný rána jsou taky různý. Během tohohle roku jsem si všímala, jak se jejich barvy a odstíny měnily v závislosti na ročním období...

Replay

20. listopadu 2014 v 23:25 | piuPIU |  Mňoukání na střeše
Kéž by šly některý věci v životě žažít dvakrát. Kdekdo by se rád vrátil do nějaký chvíle, aby mohl něco říct nebo udělat jinak. Když si zpětně uvědomujeme, jak jsme se tehdy měli rozhodnout, nebo když nám přijdou na jazyk přesný výrazy, kterýma jsme před pár minutama mohli trefně počastovat nějaký otravný individuum, přál by si člověk mít takový to dálkový ovládání jako bylo ve filmu "click", který by mu umožnilo se vrátit, a na chvíli si připadat jako borec...

Perfect strangers project

19. listopadu 2014 v 22:29 | piuPIU |  Mrtvý myši na rohožce
Už jsem tu párkrát zmiňovala, že mám ráda psaní dopisů a posílání věcí běžnou českou poštou, i přes její všemožný nedostatky. Teď, když jsem se zapojila do britskýho projektu s názvem "perfect strangers", nabírá tahle moje zábava úplně jiný obrátky...

Párkrát člověk musí spadnout na čumák.

13. listopadu 2014 v 15:45 | piuPIU |  Mrtvý myši na rohožce
Jako první bych ráda řekla, že tohle rozhodně není můj první blog. Bohužel, nejsem takovej borec, abych si udržela svůj první blog až doteď. Časem, když jsem měla při pročítání starších článků až moc velký nutkání si dát pořádnou facku, jsem blog prostě smazala, a až ve chvíli, kdy se mi v počítači namnožily různý psaný výkřiky do tmy, jsem zase založila jinej. Celkem jsem měla a aktivně přispívala na tři.

DIY.

9. listopadu 2014 v 15:21 | piuPIU |  Tvořivý pacičky
Letošní Vánoce jsem se rozhodla pojmout trochu postaru. Vrátila jsem se řádově tak od deset až dvanáct let dozadu do dob, kdy jsem dárky ještě vyráběla... A není to tak špatná věc...

Nějak to nedávám...

8. listopadu 2014 v 1:50 | piuPIU |  Mňoukání na střeše
Škola, narozky všech možnejch příbuznejch, brzká brigáda, blížící se Vánoce, společenskej život. Nějak to neumím skloubit tak abych si každou chvíli nepřipadala že bez dalšího kafe umřu. Nemluvě o tom, že bych tu slazenou břečku správně ani neměla vůbec pít...

Den jedenáctý - nejlepší dárek, co jsem od něj dostala...

3. listopadu 2014 v 23:57 | piuPIU |  30 day "know your boyfriend" challenge
Jsme spolu už poměrně dlouhou dobu, takže jsem větších i menších dárečků dostala už docela hodně. Dáváme si dárky k narozeninám, k Vánocům, a když jeden z nás někam cestuje, přiveze nějakej suvenýr - jako malou omluvu, že byl pryč tak dlouho...