HLODNÍK BOHÉMSKÉ KOČKOFILKY
Momentálně čtu: Theova cesta (Catherine Clément), Sofiin svět (Jostein Gaarder), Tvé překrásné já (Chuck Palahniuk), Mise Afghánistán (Tomáš Šebek)
Chystám se číst: Bouřková sezóna (Andrzej Sapkowski), Klub rváčů (Chuck Palahniuk), Kavárnička v Kábulu, Pospěš si a medituj, Spolčení Hlupců, Malazská Kniha padlých

Září 2014

Den pátý - jeho největší hobby.

28. září 2014 v 21:27 | piuPIU |  30 day "know your boyfriend" challenge
Tak tohle je naprosto jednoduchý. Sice to není tak úplně koníček, ale jak by řekl on - je to lifestyle, nicméně když se to bere jako něco, čím tráví nejvíc času a čemu se věnuje už pěknou dobu, nic jinýho než skaut se sem napsat nedá.

Den čtvrtý - Jeho nejoblíbenější jídlo

24. září 2014 v 19:56 | piuPIU |  30 day "know your boyfriend" challenge
To bude taky oříšek. Můj nejmilejší jí rád a hodně, a je jen pár věcí který opravdu nesnese. Každou chvíli o něčem říká, že je to strašně dobrý, a nebojí se experimentovat v kuchyni u něj doma. Takže já bych dokázala vyjmenovat 100+1 jídel, který mi od něj chutnaj, ale když mám teď říct jeho jedno nejoblíbenější, musím přiznat že váhám...

Den třetí - první věc co mě napadne, když na něj myslím.

24. září 2014 v 0:16 | piuPIU |  30 day "know your boyfriend" challenge
Čím dýl se známe, tím je tahle otázka těžší. Dřív bylo jasný, že jsem si vybavovala oči, vlasy, úsměv, rty, vůni, nebo nějaký pěkný tričko který nosil. Jenže po třech letech a půl už je to takový komplexnější, takže když je v mým mozku vytažená obrovská těžká kartotéka s názvem "On" (samozřejmě že má jinej název, ale nechci ho prozrazovat), těžko se hledá věc která se objeví jako první...

Učím se žít... jako dospělá

23. září 2014 v 23:22 | piuPIU |  Mňoukání na střeše
Robert Fulghum sice v jedný svojí knížce tvrdí, že všechno, co k životu potřebuje, se naučil už v mateřský školce. Někomu by se mohlo zdát, že je to pravda. Mejt si ruce, dělit se s ostatníma, zastrkávat židličku, zavazovat si tkaničky, uklízet po sobě nádobí a hračky, skládat si oblečení, říkat "prosím" a "děkuji" - to jsou takový základní věci, který se ve školce naučí snad každej malej harant. Jenže kolik z nich bude tyhle věci dělat i za deset, nebo dvacet let?

Den druhý - jaký bylo naše první rande?

23. září 2014 v 0:56 | piuPIU |  30 day "know your boyfriend" challenge
Ono to je takový dost nejednoznačný. Vzhledem k tomu, že asi dvě hodiny po celý události jsme si teprve ujasnili, že už teda nejsme jen kamarádi, těžko říct, jestli to, co tomu předcházelo bylo rande, nebo ne. Ale k čertu s tím, byli jsme spolu prvně večer venku, takže to rande bylo...

Září, svateb čas...

17. září 2014 v 22:18 | piuPIU |  Škráby, škráby, škráby...
Ano, lásky čas je sice máj, ale letos v září se se svatbama nějak roztrhnul pytel. Nebo aspoň se svatbama kam jsem zvaná já, nebo někdo z kamarádů. Milýmu se brali dva starší roveři ze střediska, bráškovi bejvalá přítelkyně (ale brala si staršího bratra jeho kamaráda a kolegy, tak to asi skousnul a šel se na tu slávu podívat). Pak se ještě vdávala jedna holka co letos maturovala, čemuž se trochu zdráhám rozumět, ale tak jestli je to z pravý lásky, nemám námitek, ženil se mi bejvalej spolužák z kruhu na ČZU, a jedna z mejch nejlepších kamarádek mi nějak podezřele často vypráví o tom, že už se svým přítelem mluvili o dětech., takže taky čuchám malér...

Den první - kde jsme se poprvé potkali?

7. září 2014 v 23:36 | piuPIU |  30 day "know your boyfriend" challenge
V rámci uvedení svojí první vlastnoručně vytvořený challenge tu máme její první část.

30 Day "know your boyfriend" challenge

7. září 2014 v 23:21 | piuPIU |  30 day "know your boyfriend" challenge
Tak jo, chtěla jsem zkusit zase něco jinýho... A vymyslela jsem totální klišé. Napsala jsem vlastní třicetidenní challenge. Týká se to chlapů, takže pokud nejste zadaný, plnění asi bude muset počkat - pardon. Jedinej, koho můžu s klidem nominovat je "beautiful-sick-mind" , o který jediný vím s jistotou, že někoho teď má, a že challenge sem tam dělá.

Sama sebou...

7. září 2014 v 22:51 | piuPIU |  Mňoukání na střeše
Na lidech se dneska strašně cení, když uměj bejt sami sebou a nesnažej se pořád někoho kopírovat, nebo bejt za každou cenu dokonalí. Každej druhej chlap vám řekne, že chce, aby jeho holka byla vždycky sama sebou, a nepřetvařovala se. Jenže ono to je dneska poměrně složitý, bejt sám sebou, a nebejt za to ostatníma považovanej za magora. Kde tím pádem ještě zbejvá prostor pro to, aby se v člověku projevilo, jakej sám je, bez obav?